Na území mikroregionu naleznete několik výjimečných památek a pokladů z oblasti umění a historie. Městské muzeum v Horažďovicích, sídlící v zámku, nabízí návštěvníkům neobvyklou možnost prohlídky nejhonosnějších prostor zámku, bohaté expozice, vč. unikátní regionální mineralogické sbírky, a interaktivní dílnu s možností vyzkoušet si vlastníma rukama stará řemesla z Pošumaví. V Kasejovicích se v budově bývalé židovské synagogy dnes nachází regionální muzeum. Od roku 1945 začal v této budově shromažďovat nejrůznější sbírky místní rodák Václav Mentberger, jehož jméno muzeum nese. Jeho zásluhou se podařilo shromáždit cenné uměleckoprůmyslové sbírky a keramiku. Z hlediska regionálního pak má význam sbírka dokumentující místní hrnčířskou výrobu, výrobu dýmek „kasovek“ a kasejovické výšivky.

V Žihobcích se nachází Muzeum Lamberská stezka, které bylo veřejnosti představeno 1. 5. 2012. Muzeum je zaměřeno především na historii zdejšího kraje. Vzniklo v prostorách původního barokního zámku. Úspěšná záchrana památky je výsledkem spolupráce pěti šumavských obcí. Jejich občanské sdružení "Lamberská stezka" pomohlo získat na opravu zámku dotaci z Evropské unie.

V zámeckém areálu v Chanovicích se nachází stálá výstava z výroby a tvorby vynikajících českých lidových řemeslníků s názvem Galerie Nositelů tradice Lidových řemesel. Ve sklepních prostorách zámku, bývalé tvrze v Chanovicích, je umístěna Expozice lidových řemesel Pošumaví. Expozice obsahuje množství nástrojů, náčiní a výrobků tradičních řemesel a zemědělství. Své zastoupení zde mají truhláři, tesaři, bednáři, kováři i kameníci. K vidění jsou kuchyňské pomůcky, máselnice, výrobky ze slámy, kolovrátky, dobové hračky i například různé druhy pastí na myši.

V Oselcích je budově obecního úřadu umístěna malá expozice motocyklů, která čítá 16 motocyklů značky JAWA a ČZ z let 1993-1958. K vidění jsou i samotné motory, reklamní tabule, plechovky od olejů a další dobové doplňky.

V objektu Resenauerova mlýna v Horažďovicích mohou návštěvníci shlédnout expozici, která nabízí ukázky ze života a zvyků mlynářů, praktické ukázky mlýnských strojů a původního vybavení mlýna i vodní stroje v činnosti. Nové malé vesnické muzeum se stálou expozicí s ukázkami starého řemeslného nářadí se buduje v Nezdicích na Šumavě.

V Horažďovicích najdete v budově zámku výstavní Galerii Ve věži. Nová horažďovická Galerie Califia je prostor zaměřený na výstavy mezinárodní a regionální umělecké tvorby. Výstavní prostrory vznikly i v podzemí kostela Nejsvětější trojice v Rabí. Podzemí bylo v letech 1998–2002 upraveno jako výstavní a společenský prostor. V období letních měsíců se zde konají výstavy většinou fotografických děl.

Muzea

Městské muzeum Horažďovice

Zámek 11, 341 01 Horažďovice
web: www.muzemhd.cz
e-mail: muzeumhd@seznam.cz
tel: 0420 376 512 271

Otevírací doba: červen – září
Út – Ne, 9.00 – 16.00 hod.

Interaktivní dílna otevřena celoročně:
červen – září: Út – Ne – 9.00 – 15. 30 hod.
říjen – květen: Po – Pá 9.00 – 15. 00 hod.

K velkému rozmachu zakládání muzeí přispěla v 90. letech 19. století velká výstava v Praze. Jednalo se o Národopisnou výstavu českoslovanskou v roce 1895. Této výstavě předcházel rozsáhlý sběr materiálů, které se nejdříve vystavovaly v místech sběrů na Krajinských hospodářsko – průmyslových a národopisných výstavách.

V Horažďovicích byla otevřena 8. září 1894 a konala se na panském ostrově a v městských budovách. Byl na ní vystaven obsáhlý materiál z celého Horažďovicka, který dokládal velké bohatství lidové kultury a připomínal minulost města, které leželo ve středu bývalého Prácheňského kraje. Ke sbírání materiálů dal popud okresní národopisný odbor ustavený v roce 1893 výzvou k občanům, aby pomohli při sběru národopisného materiálu. Většinu tvořily součásti krojů, nábytek, nářadí a nástroje, ale i staré tisky, mapy, fotografie a také doklady lidové slovesnosti, např. písně, pořekadla, zvyky a pověsti. V čele dobrovolníků, kteří materiál sbírali, byl učitel Štěpán Karel Vydra, pozdější první správce a zakladatel muzea. Po skončení Krajinské výstavy bylo 275 předmětů zapůjčeno do Prahy a po vrácení se spolu s ostatními sběry staly základem muzejních sbírek. Rozhodnutí o zřízení muzea padlo na schůzi městského zastupitelstva 20. 12. 1895. Muzeu byly věnovány dvě místnosti v nově postavené měšťanské škole.

Vlastní činnost muzea pro veřejnost byla zahájena 8. 9. 1898. Muzeum prospívalo a také přibývalo sbírkových předmětů, např. byla vytvořena celá sbírka cechovních památek. Nové prostory pro stále se rozšiřující sbírky získává muzeum v zámku a stěhování probíhá v roce 1920. Tyto místnosti zdarma poskytl hrabě Kinský, vlastník panství. V době druhé světové války byla činnost muzea omezena, povinně se vyřazovaly závadné předměty ze sbírek. Z obavy před leteckými útoky byla většina sbírek z muzea odnesena a ukryta. Po válce, ještě před otevřením, se muzeum stěhovalo znovu. Byly mu poskytnuty prostory bývalého bytu hraběte Kinského, který po válce musel zámek opustit. K výstavním prostorám přibyl i velký sál a zámecká kaple. Po přemístění sbírek a přípravě na otevření přišlo najednou rozhodnutí, aby byly sbírky opět vystěhovány a muzeum uvolnilo prostory pro ubytování vojska. Jenom díky úsilí Karla Němce a jeho výborné pověsti v muzejních kruzích bylo toto nebezpečí odvráceno. Muzeum bylo otevřeno v roce 1946 a ve stejných prostorách je dodnes. Muzeum disponuje stálou expozicí.

Co vám můžeme nabídnout?

Velký sál, fresková výzdoba:
1) strop – 75m2, v letech 1685-88 maloval údajně Jan Kašpar Marci. Znázorněna bitva pod Vyšehradem r. 1420, kdy husité porazili Zikmundovo vojsko.
2) Veduty - jihočeská města Tábor, Písek, Horažďovice, Č. Budějovice, Zahájí, Hluboká n. Vl. Autor neznámý, malováno kol.r.1750, výjevy z bojů o Rakouskou korunu za Marie Terezie.
3) Stěny- por.1750 autor nezn. , výjev z obléhání Vídně turky r. 1683 + okrádání mrtvých, koňská porážka. Nabízíme neobvyklou možnost shlédnout najednou expozici muzea, nejhonosnější prostory zámku a řemeslnou dílnu.

Co všechno tedy u nás uvidíte?

Stálou expozici muzea: lidové umění, archeologii, středověké a cechovní památky , zbraně, perlorodky, dějiny židovské komunity a také bohatou regionální mineralogickou expozici (minerály z okolí, hornictví, zlato ).
Zámecké prostory: Velký sál s unikátní freskovou výzdobou ze 17. století, zámecká kaple, zámecký pokoj, modrý salonek
Sezónní výstavy
Interaktivní dílna ,,Návrat k tradicím“ s možností vyzkoušet si stará řemesla z Pošumaví.

Popis expozic

Perlorodky

v Otavě od pradávna, 1594 první písemná zpráva, přelom 18-19. stol. Rumerskirchové založili umělý chov v mlýnském náhonu. Výlovy každé 4 roky, poslední výlov 1944.

Lidová kultura Horažďovicka

Vystaveny jsou části krojů z 18. - 19. století, např. čepce, šněrovačky, pleny, dětské čepečky. Unikátní je dochovaný mužský kabát ze sukna. Ze stejné doby pocházejí podmalby na skle vytvořené na Šumavě. Kompletní prácheňský kroj je z konce 19. století.

Mineralogie

Nachází se zde unikátní regionální mineralogická sbírka. Vystaveno je zde přes 500 mineralogických ukázek z jedenácti nalezišť v okolí Horažďovic, např. křišťály, záhnědy, spinely, diopsidy a korundy.

Archeologie

Expozice archeologie dokumentuje nejstarší historii Horažďovicka od starší doby kamenné až po 15. století. Vystaveny jsou paleolitické nástroje, bronzové palstavy a hřivny, doklady keltského osídlení, slovanského osídlení. Zdokumentovány jsou i výboje Římanů na zdejší území.

Středověk

Velice zajímavý je vystavený soubor dokladů o působení a rozvoji cechů. Jedná se o datované cechovní truhly, pohřební prapory, korouhve. Evropsky výjimečný je kadlub na odlévání kachlů z roku 1977. Umění středověku je zastoupeno renesanční skříní a gotickými plastikami.

Válečná historie

Husitské bouře a Třicetiletá válka těžce dolehly na Horažďovicko. Výmluvnými svědky jsou části zbroje kyrysníka s otvory po stěnách, válečná sekyra a halapartny.

19. století

19. století znamenalo pro Horažďovice veliký rozvoj průmyslu a celkový rozkvět. Vystaveny jsou fotografie a listinné dokumenty. Atmosféru doby doplňují ukázky svátečního městského oblečení, skla a kameniny.

Židé v Horažďovicích

Osídlení Židů v Horažďovicích je doloženo od Třicetileté války. V roce 1684 byla postavena synagoga, založena škola. V průběhu 19. a 20. století se stali Židé hybnou silou průmyslu ve městě. Druhá světová válka znamenala konec židovské komunity. Do koncentračních táborů bylo odesláno 118 osob, včetně žen a malých dětí, zpět se vrátilo pouze 7 lidí. Synagoga byla v roce 1980 zbourána. Vystaveny jsou zachované části zařízení synagogy, listinné dokumenty po obětech koncentračních táborů a dřevěný náhrobek z roku 1915.

Zámecký pokoj a modrý salonek

Tyto dvě místnosti patří k zámecké části muzea. V pokoji je šestipedálový klavír z roku 1827, intarzovaný nábytek a porcelán z Míšně z let 1730 – 1774. Modrý salonek je zdoben výmalbou s rostlinnými a krajinnými motivy. Vystaveny jsou v něm předměty s náboženskou tématikou, kromě jiného také cínová plastika z roku 1623.

INTERAKTIVNÍ DÍLNA ,,NÁVRAT K TRADICÍM“

Dílna umožňuje návštěvníkům vyzkoušet na vlastní kůži některé z běžných součástí života na vsi z doby našich předků a v dílně Návrat k tradicím vyzkoušet vlastní šikovnost. Jednotlivé části jsou realizovány se záměrem umožnit bezprostřední kontakt s vystavenými předměty. Setkání s historií řemesel a jednotlivých rukodělných technik se tak stane osobním zážitkem. Možné je zde: navrhnout a virtuálně utkat vlastní vzor ve speciálně vytvořeném počítačovém programu, utkat vlastníma rukama kousek látky na autentickém tkalcovském stavu, vyčesat kousek ostříhané ovčí vlny a upříst nit na kolovrátku, vyřezat lžičku z polotovaru z lipového dřeva, paličkovat krajky podle různě složitých vzorů. Navíc je zde poskytnuta podpora - odborný výklad a lze promítat filmy se záznamy práce lidových mistrů.

Co všechno si v dílně vyzkoušíte?

Utkat vlastníma rukama kousek látky na tkalcovském stavu s žakárovým nástavcem z 19. století.
Vyčesat kousek ostříhané ovčí vlny a upříst nit na kolovrátku, tak jak to znáte z pohádek.
Vyzkoušet si práci se dřevem na stolici zvané „dědek“ a podívat se jak se vyráběla lžička ze dřeva.
Vyzkoušet si základy paličkované krajky.

V naší interaktivní dílně platí pravidlo: Prosím, sahat!

www.muzeumhd.cz/

Muzeum Kasejovice

Muzeum je umístěno v budově bývalé židovské synagogy. Od roku 1945 začal v této budově shromažďovat nejrůznější sbírky místní rodák Václav Mentberger, povoláním vrchní inspektor ČSD. Jeho zásluhou se podařilo shromáždit cenné uměleckoprůmyslové sbírky – cín, litinu, porcelán, fajáns, kameninu, sklo a dřevěné plastiky. Cizí provenienci dokládá keramika německá, francouzská, italská, španělská a orientální. Z hlediska regionálního pak má význam sbírka dokumentující místní hrnčířskou výrobu, výrobu dýmek „kasovek“ a kasejovické výšivky. O prehistorii a zaniklé slávě po rýžování a dolování zlata na Kasejovicku nás informují archeologické nálezy, mince a minerály s různým obsahem zlata. Kasejovice patří k místům s nejlépe dochovanými archivními památkami. Zásluhou již zmíněného V. Mentbergera se dozvídáme o nejstarší ověřené písemné zprávě o Kasejovicích, a to z 12. 5. 1264, o jejich povýšení na městečko kolem r. 1350, o staré kasejovické tvrzi, která stávala poblíž nynějšího kostela sv. Jakuba apod.

www.kasejovice.cz/cs/historie-a-pamatky/muzeum-kasejovice/R20-A953/

Muzeum Lamberská stezka

Muzeum Lamberská stezka se nachází v Žihobcích a bylo veřejnosti představeno 1. 5. 2012. Muzeum je zaměřeno především na historii zdejšího kraje. Vzniklo v prostorách původního barokního zámku. Úspěšná záchrana památky je výsledkem spolupráce pěti šumavských obcí. Jejich občanské sdružení "Lamberská stezka" pomohlo získat na opravu zámku dotaci z Evropské unie.
Žihobecký zámek byl postaven v roce 1688 v raně barokním stylu, přestavěl ho tehdejší majitel panství Ferdinand Iselin. Od roku 1710 je historie Žihobec spojována s rodem Lamberků. Samotný zámek tvoří obdélná jednopatrová budova se zvýšeným přízemím a mírně vystupujícími rizality po stranách. Pozornost upoutá členěním svých fasád a rozměrným nápisem na kamenné desce z roku 1688, kdy byl přestavěn. Uvnitř se dochovala řada původních valených kleneb, které místy ve vrcholech doplňují štuková zrcadla. Park za zámkem nese dosud čitelné stopy zakladatelské péče vzdělaného knížete Gustava Joachima z Lamberka.
V prvním patře zámku se nachází expoziční sál vybavený dobovým nábytkem, který pochází ze sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze a pokrývá období celého 19. století. Při vstupu do dalšího sálu se dozvíme více o samotné historii Žihobec a okolních obcí, která je úzce spjatá s historií rodiny Lamberků.
Expozice věnovaná přírodě je zaměřena především na vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), jelikož půda místního zámku je místem letní kolonie tohoto vzácného druhu a byla vyhlášena evropsky významnou lokalitou. V přízemí zámku je instalovaná výstava Svaté obrázky ze sbírek Poutního muzea Neukirchen b. Hl. Blut, výstava fotografií Jana Kavaleho „Šumava jako malovaná“ a výstava obrazů Bohuslava Bisingera. Kormě stálé expozice se v přízemí muzea nachází dva výstavní sály, ve kterých jsou instalovány sezónní výstavy, a multifunkční sál vybavený počítačem s projekčním zařízením, včetně internetového připojení. V sále je možno pořádat přednášky, semináře a další aktivity.

www.lamberskastezka.cz
http://www.zihobce.eu/muzeum

Muzeum Nezdice na Šumavě

Naproti obecnímu úřadu v Nezdicích je chalupa špýcharového typu, která byla vyhlášena kulturní památkou. Zde se buduje informační centrum a muzeum se stálou expozicí a s ukázkou starého řemeslného nářadí.

Pan Dr. Škácha v roce 2013 otevře v Nezdicích infocentrum a malé muzeum (tel. 602169249).

Galerie

Galerie Nositelů tradice lidových řemesel

Stálá výstava z výroby a tvorby vynikajících českých lidových řemeslníků v areálu zámku v Chanovicích.
Projekt Galerie Nositelů tradice lidových řemesel má za cíl veřejně prezentovat pro české a zahraniční návštěvníky nejlepší domácí výrobce z oboru lidových uměleckých řemesel: jde o představení titulem oceněných řemeslníků, prezentaci jejich umu a výroby, jimiž navazují na původní a tradiční technologie výroby, ale také o formu společenského ocenění.
Titul Nositel tradice lidových řemesel může být udělen ročně nejvýše pěti výrobcům, tvůrcům nebo řemeslníkům, které doporučí komise odborníků jmenovaná ministrem kultury. Při výběru se bere v úvahu výjimečnost dovedností kandidátů, nebezpečí zániku některých technologií, estetická hodnota práce a taktéž předpoklady nominovaného pro výuku svých následovníků. Návrhy kandidátů mohou předkládat vědecké a odborné instituce, muzea, občanská sdružení, fyzické osoby působící v daném oboru a orgány státní správy a samosprávy atd. Zpřístupnění expozice a její každoroční doplňování přispívá k plnění úkolů vládního usnesení ke „Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kulturu“, ale i k propagaci mezinárodního projektu UNESCO „Žijící lidské poklady“. Stálá výstava je každoročně doplňována a rozšiřována.

Galerie Ve věži

Galerie se nachází v budově zámku Horažďovice v místě muzea. Používá se nejen k výstavě obrazů, ale i k dalším účelům. Otevírací doba je od června do září od 9.00 do 16.00.

Galerie Califia

Galerie Califia je nekomerční prostor zaměřený na výstavy mezinárodního a regionálního umění. Galerie nese jméno bájné bohyně, která střežila zlatý poklad na pobřeží Tichého oceánu. Cílem galerie je představovat méně známé umělce a umělkyně z celého světa. Netradičním spojením začínajících se zavedenými a místních se zahraničními umělci se Califia snaží otevřít dveře multikulturnímu dialogu. Galerii, jejíž vznik iniciovalo a podpořilo město Horažďovice, založila roku 2007 americká výtvarnice Barbara Benish.

www.artmill.eu

Expozice

Expozice lidových řemesel Pošumaví

Stálá výstava instalovaná tak, aby přiblížila řemesla, která byla všední, avšak nepostradatelnou součástí životů našich předků. Nachází se ve sklepních prostorách zámku, bývalé tvrze v Chanovicích. V expozici se nachází množství nástrojů, náčiní a výrobků tradičních řemesel a zemědělství. Své zastoupení zde mají truhláři, tesaři, bednáři, kováři i kameníci. K vidění jsou kuchyňské pomůcky, máselnice, výrobky ze slámy, kolovrátky, dobové hračky i různé druhy pastí na myši. Řemesla vystavovaná v expozici mají v obci hlubokou tradici. Důraz je kladen na zpracování a využití původních materiálů Pošumaví – dřevo a kámen. Stálá výstava je aktualizována a obměňována ze sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.

Oselce – expozice motocyklů

Malá expozice motocyklů v Oselcích čítá 16 motocyklů značky JAWA a ČZ z let 1993-1958. K vidění jsou i samotné motory, reklamní tabule, plechovky od olejů a další dobové doplňky. Expozice je umístěna v budově obecního úřadu.

Horažďovice – Rosenauerův mlýn

První historická zmínka o objektu se datuje z doby před rokem 1670. Objekt nejprve sloužil jako papírna. V roce 1807 kupuje papírnu Josef Rosenauer, syn význačného vodohospodáře a lesního inženýra Josefa Rosenauera. Tím se tato část větev rodu Rosenauerů dostává do Horažďovic. Josef Rosenauer je v historických materiálech uváděn jako horažďovický papírník až do roku 1834. Jeho syn Petr přeměňuje papírnu na mlýn a tím proslavená výroba ručního papíru v Horažďovicích definitivně zaniká. Současné expozice nabízí ukázky ze života a zvyků mlynářů, praktické ukázky mlýnských strojů a původního vybavení mlýna i vodní stroje v činnosti.

www.rosenauer.unas.cz/muzeum.htm

Výstavní prostory v kostele Nejsvětější trojice Rabí

Před šesti lety bylo zpřístupněno na období letních měsíců podzemí kostela, který je ještě stále předmětem renovace. Podzemí bylo v letech 1998 – 2002 upraveno jako výstavní a společenský prostor. Konají se zde výstavy většinou fotografických děl.