Přijměte naše pozvání a vydejte se na romantické putování touto malebnou krajinou, která je protkána sítí značených pěších a cyklistických tras, nechybí ani zajímavé naučné stezky a místa dalekého rozhledu. Cíle jsou dostupné autem, na kole, pěšky, dokonce i na kánoi, na lyžích nebo v koňském sedle.

Cyklisté mohou využít Otavskou cyklistickou cestu, která téměř kopíruje tok řeky a nabízí jízdu romantickou krajinou s nevelkým převýšením. Obce mikroregionu propojují i stovky kilometrů značených cyklotras a původních cest vhodných pro horská kola. Cyklistické poznávací okruhy jsou v okolí Horažďovic.

Ze Šumavy podél Otavy do Horažďovic, Chanovic a odtud dále do vnitrozemí vedou poutní cesty – Via Nova a Vintířova stezka. Dnes jsou tyto dávné cesty znovuobjevovány a poutníci na nich opětovně hledají vlastní smysl života a prožitek z putování. Vyznačeny jsou pěší vycházkové okruhy okolo Horažďovic. Vlastní značky v terénu mají také naučné stezky z Velkých Hydčic do Hejné a Nezamyslic a z Velkých Hydčic na Prácheň. Přírodu a lesy Pošumaví můžete obdivovat na naučné stezce v okolí Chanovic. Její součástí je i rozhledna na vrchu Chlum.

„Kdo nezná Maňovice, ať se jde podívat“ je název naučné stezky, která byla otevřena v roce 2009 a je vedena po nejzajímavějších místech v obci a jejím nejbližším okolí. Pro ty, kteří se začtou do knihy Ladislava Stehlíka „Země zamyšlená“ a půjdou v básníkových šlépějích, je určena Stehlíkova stezka na Myslívsku. Objeví zde a poznají malebnou krajinu Pošumaví. Plánicko, Chanovicko, Pačejovsko, Nepomucko, okolí Nalžovských Hor či Myslíva, to je země, kterou Ladislav Stehlík obdivoval. Zajímavé tématické naučné stezky se nachází v okolí obce Slatina nedaleko Chanovic. Kromě místních památek a přírodních zajímavostí na nich uvidíte pozůstatky po židovském osídlení (synagogy, židovské hřbitovy a pozůstatky židovského ghetta).

Cykloturistika

Otavská cyklistická cesta

Projekt otavské cyklistické stezky je jednou z páteří cykloturistické dopravy v oblasti jihozápadních Čech. Cesta začíná na Modravě, vede podél řeky Vydry a Otavy, prochází přes Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Strakonice a končí na Zvíkovském Podhradí. Celá trasa měří 166 km. Na Otavské cyklostezce bylo vybudováno několik informačních a odpočinkových bodů pro cyklisty. Na jednotlivých informačních místech je umístěna mapa a základní informace o turisticky zajímavých místech v okolí, přístřešky s posezením, kolostavy a odpadkové koše. Pro děti jsou zde umístěny houpačky, průlezky a lavičky. Dalším důležitým cílem cyklostezky je zlepšení životního prostředí zvýšením podílu ekologických způsobů dopravy. Cyklostezka je udržována po celý rok, což vede k prodloužení turistické sezóny.

Za obcí Dlouhá ves se cyklostezka napojuje na sušický úsek cyklostezky hojně využívaný i in- line bruslaři. Tento úsek Vás provede přes lesnatou krajinu podél řeky Otavy, která se plynule promění v příměstský sportovně-odpočinkový areál s pestrou nabídkou zábavy pro celou rodinu. Čeká Vás průjezd historickým centrem města Sušice a potom zase jízda klidnou stezkou při řece, kolem vodáckého tábořiště a nádraží, pryč od města. Stezka pokračuje skrz Malou a Velkou Chmelnou, dále kolem Čepic přes Žichovice až do Velkých Hydčic. Na levý břeh řeky do Malých Hydčic se dostanete po novém mostě pro pěší a cyklisty. Stezka pokračuje kolem řeky do Horažďovic. Dále přes Střelské Hoštice, Horní Poříčí do Katovic, kde je stezka přesunuta z původní silnice I. třídy na bezpečnější okresní silnici. Nově tak cyklisté jezdí z Katovic přes Pracejovice do kempu v odpočinkové zóně Podskalí a odtud do Strakonic. Minimální provoz a na většině nový povrch silnice je pro cyklisty výrazně příjemnější a bezpečnější.

www.cykloserver.cz/cykloatlas

Jihozápadní okruh z Horažďovic (40 km)

Z Horažďovic se po cyklotrase č. 312 vydáte do kopce směrem na Velké Hydčice. Na kopci zahnete doprava k nedaleké zřícenině hradu Prácheň, pak pokračujte do Velkých Hydčic, kde vás na návsi uvítá kaple sv. Františka z Assisi. Dále pojedete v krásné krajině mezi loukami a lesy podél řeky Otavy do Žichovic, kde se napojíte na silnici, odbočíte vpravo a za chvilku vás již z dálky uvítá silueta nejrozsáhlejší zříceniny v Čechách, Rabí. Pod náměstím zahnete po silnici na Budětice a nádhernou krajinou přírodního parku Buděticko dojedete do nedalekých Hradešic. Ty jsou známé první výrobou českého salámu „Uheráku“. U křižovatky s hlavní silnicí stojí farní kostel Proměnění Páně z druhé poloviny 14. století. Z Hradešic můžete vyjet východním směrem na Malý Bor – místo proslavené především vítěznou bitvou Jana Žižky v roce 1420. Při příjezdu do vsi uvidíte kostel sv. Máří Magdaleny, pak projedete vesnicí po silnici na Horažďovice a v kopci na poslední křižovatce odbočíte doleva na Břežany. Ty byly jako jedny z prvních na Klatovsku prohlášeny vesnickou památkovou zónou. Uvidíte zde zachovalé selské statky se zděnou architekturou lidového baroka. Odtud se vydejte do kopce směrem Pačejov a po cyklotrase č. 2046 se vraťte přes Třebomyslice zpět do Horažďovic.

www.cykloserver.cz/cykloatlas/

Severovýchodní okruh z Horažďovic (44 km)

Z Horažďovic se vydáte po cyklotrase č. 312 směrem na Předměstí, kde za železničním mostem zahnete doleva a po cestě mezi rybníky, lesy a poli pojedete do Babína. Napojíte se na silnici do Svéradic, projedete vsí po hlavní silnici směrem na Čečelovice, kde odbočíte na cestu do Kadova. Na návsi si prohlédněte tvrz a na okraji vesnice, kousek od silnice na Vrbno, jeden z největších viklanů v České republice – Kadovský viklan. Poté se po cestě lesem (po cyklotrase č. 2162) vydejte do Chanovic, dále přes Defurovy Lažany kolem 270 let staré památné lípy do Kvášňovic. Dominantou obce je pozdně románský kostel sv. Bartoloměje ze 13. století. Odtud se můžete vrátit přes Olšany, Pačejov, Třebomyslice do Horažďovic.

www.cykloserver.cz/cykloatlas

Severozápadní okruh z Horažďovic (46 km)

Z Horažďovic se vydáte po cyklotrase č. 2046 směrem na Třebomyslice. Uprostřed vsi zahnete doprava a pojedete přes Horažďovickou Lhotu do Velkého Boru, rodiště vynálezce rychlopalné ručnice, Sylvestra Krnky. Při průjezdu vsí uvidíte původně románský kostel sv. Jana Křtitele z poloviny 13. století a na poslední křižovatce se vydáte doleva po silnici do Svéradic. Na západním konci obce stojí kaple sv. Bartoloměje z druhé poloviny 16. století. Vy však zahněte na návsi doleva a okolo sportovního areálu se vydejte na Slatinu. Ve vesnici, po levé straně od silnice, uvidíte zrestaurovanou bývalou synagogu. Pak jeďte do kopce, na jehož vrcholu se po pravé straně v lese nachází židovský hřbitov z roku 1723. Po silnici dojedete do Chanovic. Tady si prohlédněte barokní zámek spolu s areálem skanzenu lidové architektury ze Šumavy a Pošumaví. Vydejte se do kopce po silnici přes Novou Ves, v Řesanicích zahněte doleva a dojedete do Oselec. Vydejte se po silnici na Plzeň, v Kotouni pod kopcem zahněte u rybníčku doleva – uprostřed lesů vyvěrá pramen léčivé vody Kloubovky. Vraťte se zpátky do Oselec a odtud se vydejte přes Chlumy, Nekvasovy, kolem Kozčínského rybníka do Olšan, kde se dochovaly statky barokní lidové architektury. Přes Pačejov a Třebomyslice dojedete zpátky do Horažďovic.

www.cykloserver.cz/cykloatlas

Naučné stezky

Chanovice Příroda a lesy Pošumaví

Naučná stezka vede ze zámeckého areálu parkem a vrchem Chlum (s nadmořskou výškou 609 m n. m.) k Expozici lidové architektury. Je představována pod názvem Příroda a lesy Pošumaví. Stezka není zaměřena jen na přírodní zajímavosti, ale i na dlouhou cestu obnovy lesa od semínka až k využití dřevní suroviny. Nabízí rovněž pěkné výhledy do okolní krajiny. Na devíti zastaveních seznamuje návštěvníky s významnými rostlinami, živočichy i geologickými poměry v okolí. Dává také nahlédnout do práce státního podniku lesní péče a do činnosti Mysliveckého sdružení Chanovice. Zajímavostí je Žižkův kámen, k němuž se vztahuje pověst o putování Žižkova vojska prácheňským krajem.

Součástí stezky je zastavení u lesovny z roku 1874, která představuje začátek tradice dřevovýroby. Trasa vede i kolem nové rozhledny na vrchu Chlum, za kterou se významně zasloužilo místní občanské sdružení Panoráma. Z rozhledny lze spatřit celou Šumavu do Českého lesa až po Českokrumlovsko. Stezka končí u Expozice lidové architektury, což je skanzen provozovaný Vlastivědným muzeem Dr. Hostaše za pomoci Vlastivědné společnosti REGIO. Naučná stezka je 2 km dlouhá a je oboustranně průchodná. Na trase jsou umístěna tři odpočívadla. K informacím a odpočinku lze využít i areál zámku s informačním střediskem.

www.masposumavi.cz/cs/document-detail/default/36

Kdo nezná Maňovice, ať se jde podívat

Naučná stezka „Kdo nezná Maňovice, ať se jde podívat“ kolem Maňovic byla otevřena v roce 2009 a je vedena po nejzajímavějších místech v obci a jejím nejbližším okolí. Je na ní umístěno 12 vysvětlujících tabulí, z nichž první, která se zabývá historií Maňovic, je umístěna u zrcadla před budovou čp. 13 na místě zvaném na Rozhraní. Stezka je značena turistickou značkou a na každé tabuli jsou uvedeny GPS souřadnice další tabule. Zastavení se věnují takovým místům, jako jsou boží muka, památník na zrušení roboty, mohyla, vyhlídka na Šumavu a kamenný Maňovický drak. Vede krásnou panenskou přírodou, která je v současné době ohrožena plány na výstavbu úložiště jaderného odpadu v této lokalitě. Autorem stezky je maňovický rodák Karel Klozar.

Informační tabule - zde
O maňovickém drakovi - PDF

www.mapin.uhlava.cz/index.php?page=136&idp=1626&idrr=108&str=1&lang=cz&task=detail&sm=3

Naučná stezka V. Hydčice – Hejná – Nezamyslice

Na 14 kilometrové trase se nachází 7 zastavení, které připomínají místní přírodu, historii a tradice. Hlavní trasa z Velkých Hydčic do Nezamyslic je značena zelenou turisticou značkou pro naučné stezky. Okruh kolem místních vršků Kozník a Pučanka, která je přírodní rezervací, je značen žlutou turistickou značkou. Vedle krásné přírody zaujmou poutavé pohledy na Hejnou, Nezamyslice a daleké výhledy do krajiny na panoramata Šumavy, Javornické hornatiny, údolí Otavy a přírodního parku Buděticko či vápencový velkolom Radvanka. Vyhlídka nad Nezamyslicemi zaujme pohledy na Javorník, Domoraz, budovu školy, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Svatobor a Nezamyslický rybník.

www.velkehydcice.cz/index.php?nid=897&lid=CS&oid=2079680
www.ounezamyslice.cz/naucna-stezka.html

Naučné stezky obce Slatina

Okolím Viklanu (Vrbno - Kadov – Slatina)

Naučná stezka byla zbudována již v roce 1986. Rekonstrukce se stezka dočkala v roce 2004, kdy došlo k rozšíření z 10 zastavení na celkových 13 zastavení s 15 informačními tabulemi. Základem stezky je Kadovský viklan. Délka značené cesty činí přibližně 6 km. Významná část zastavení je věnována rybníkům a geologickým zajímavostem ve zdejším kraji. Stezka je jednosměrná a je určena pro pěší, ale lze ji absolvovat i na kole zejména v části mezi Vrbnem a Kadovem. V několika případech vedou od informačních tabulí k přírodním zajímavostem značené odbočky. Jednotlivá zastavení se věnují tématům: hydrobiologická stanice, les, obojživelníci a vodní ptactvo, Vrbno, rybníkářství, skalní mísy, viklan, Kadov, kaple Nalezení Sv. Kříže a hrobka hrabat Lickerů z Lutzenwicku, výhled do kraje a louky a pastviny, Malý čertův náramek, Obětní kámen, Velký čertův náramek. Po cestě lze nalézt mnoho míst, ze kterých je překrásný výhled na vrcholky Šumavy a v předvečerních hodinách pak pohled na zapadající slunce. V zimě je možné celou stezku při příznivé sněhové pokrývce absolvovat na běžeckých lyžích.

Za zámeckou paní

Naučná stezka „Za zámeckou paní“ je středně náročná trasa cca 12,5 km dlouhá. Její průběh je členěn na 8 bodů. První se nachází v obci Slatina, kde jsou k vidění pozůstatky židovského ghetta se synagogou a židovských hřbitovem a dále panský dvůr. Další zastávka je na chráněných přírodních útvarech z velkých žulových balvanů s názvem Velký čertův náramek a Čertova brána. Další podobný útvar je Obětní kámen. Následující zastávkou je obec Kadov, jejíž dominantami jsou kostel sv. Václava, barokní fara, renesanční tvrz a další památky. Nedaleko Kadova je chráněný přírodní útvar ze žulových balvanů se jménem Viklan. Dále jsou na trase skalní mísy v žulových kamenech. Předposlední zastávkou je obec Vrbno a cílová stanice je město Blatná. Zde se Nachází vodní zámek Blatná s anglickým parkem a oborou se stádem daňků skvrnitých, pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a hřbitovní kaple sv. Michala.

Po stopách minulosti

Po stopách minulosti je mírně až středně náročná trasa čítající cca 12,5 km. Začíná v obci Chanovice a končí u zříceniny hradu Prácheň. Má osm zastavení. V obci Chanovice se nachází barokní zámek Chanovice se zámeckou zahradou a glorietem. V prostorách zámku sídlí stálá expozice lidového hračkářství a řemesel. Po zastávce ve Skanzenu lidové architektury a na židovském hřbitově v Chanovicích pokračuje trasa do obce Slatina. Pátá zastávka je v obci Svéradice, která disponuje soukromým národopisným muzeem. Dále je zde k vidění zachovaný statek ve stylu lidového baroka, kaple sv. Bartoloměje a kaple sv. Anny. Přes obec Babín pokračuje trasa do města Horažďovice, jehož centrum je městskou památkovou zónou s mnoha historickými pamětihodnostmi. Završení trasy je na zřícenině hradu Prácheň.

Putování za kasejovickým zlatem

Zlato, byť se v Kasejovicích po několik staletí těžilo, není jediným tématem naší naučné stezky. Ten, kdo se chce dozvědět něco z historie našeho městečka, jakoby se přenést v čase do dob dávno minulých, kdy tudy jezdily dostavníky po císařské silnici, ševci sedali na verpánku a sousedé klábosili po večerech v jednom z mnoha místních hostinců, nechť se vydá za poznáním po patnácti naučných zastaveních. Nahlédne do počátků lokální dráhy, navštíví místní koloniál a c.k. poštu, dozví se, jaké předpisy platily v lázních V Boučku, bude svědkem života i zániku místní židovské komunity...

Tuto exkurzi do historie zrealizovalo Město Kasejovice za finanční podpory Plzeňského kraje. Trasa je dlouhá zhruba 6 km a provede vás městečkem od stanice železniční dráhy až k dnes již zaniklému dolu sv. Jakub.

Klikněte náhled letáku:

Putování za kasejovickým zlatem - propagační leták

Stehlíkova naučná stezka (Myslívsko)

Pro ty, kteří se začtou do knihy Ladislava Stehlíka „Země zamyšlená“ a půjdou v básníkových šlépějích, objeví malebnou krajinu Pošumaví. Plánicko, Chanovicko, Pačejovsko, Nepomucko, okolí Nalžovských Hor či Myslíva, to je země, kterou Ladislav Stehlík obdivoval. V jeho šlépějích se mohou dnes projet cyklisté po nově vyznačených cyklotrasách na území Myslívska, kde několik let žil. Turisté se mohou vydat na okruh Pohoří – Myslív – Nehodív - Loužná, kde mohou obdivovat krásné výhledy do krajiny.

V Pohoří, v roubené chalupě U Primasů, přespal v roce 1865, krátce před svou smrtí, zakladatel českého moderního divadla Josef Kajetán Tyl. Nedaleko lze spatřit vyhlášené místo výskytu česneku medvědího, které je přírodní rezervací V Houlištích.

Myslívská škola, v níž Ladislav Stehlík prožil krásná léta mládí, už jako škola neslouží. V budově sídlí obecní úřad a starou školní tradici připomíná už jen řada vystavených dokumentů. Dominantou obce je gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. V jádru je románského původu, poslední opravy i terénní úpravy okolí svědčí o vřelém vztahu obce ke svému kostelu. V okolních obcích jako Strážovice, Milčice, Loužná, Kovčín, Polánka nebo Neprochovy se nacházejí klenoty lidové architektury – malebné kapličky. V Neprochovech nebo Nalžovských Horách lze spatřit i kamenného draka.

Moderně vyhlížející svatyni sv. Jana Nepomuckého nalezneme v Nehodívu, je postavena na místě bývalé barokní kapličky. V okolních vsích se nachází řada krásných lidových kaplí, božích muk nebo prostých křížů. Milovník prosté krásy a lidové architektury zde najde spoustu zajímavostí. Za Nehodívem u obce Štipoklasy se nachází přírodní památka „Dolejší Dráhy“ s vitálním porostem vachty trojlisté a jiných chráněných druhů rostlin.

Uprostřed návsi v Loužné se nachází mariánská kaple. Patrně je starší, než uvádí datum nad vchodem. Také tady, jako téměř v každé české obci, je pomník obětem světových válek. Směrem na Strážovice najdeme přírodní rezervaci „V Morávkách“ s výskytem chráněných druhů rostlin. Dále do Myslíva se můžeme dostat po nově upravené polní cestě s poutavými výhledy na okolní krajinu.

www.vseprovenkov.eu/

Stehlíkova naučná stezka

Klikněte pro otevření informací:

Stehlíkova naučná stezka 1
Stehlíkova naučná stezka 2
Stehlíkova naučná stezka 3
Stehlíkova naučná stezka 4
Stehlíkova naučná stezka 5
Stehlíkova naučná stezka 6
Stehlíkova naučná stezka 7

Stehlíkova naučná stezka - skládačka

Klikněte pro otevření informací:

Stehlíkova naučná stezka 1
Stehlíkova naučná stezka 2

Stezka Velké Hydčice – Prácheň

Pěší stezka spojující obec Velké Hydčice a starobylou horu Prácheň. Na 4 informačních tabulích se návštěvníkovi představuje památná krajina historické Práchně a malebný kraj okolo řeky Otavy. Výchozím bodem jsou Velké Hydčice (vodácký kemp), v první polovině vede trasa podél Otavy k Hradci pod Práchní, kde lze spatřit vchod do středověké štoly, kde se prý kdysi těžilo zlato. Druhou polovinou své délky prochází chráněným územím přírodní rezervace Prácheň, kde je pohyb veřejnosti povolen jen po značených turistických stezkách. Stezka je v terénu značena směrovými tabulkami a vedle krásné přírody na Vás dýchne i kus dávné historie.

Stezka Velké Hydčice – Prácheň

Klikněte pro otevření informací:

Stezka Velké Hydčice – Prácheň 1
Stezka Velké Hydčice – Prácheň 2
Stezka Velké Hydčice – Prácheň 3
Stezka Velké Hydčice – Prácheň 4

Židovská cesta

Židovská cesta začínající ve Slatině a končící v Kasejovicích je mírně náročná až středně náročná trasa táhnoucí se 12,5 km. Od pozůstatků židovského ghetta se synagogou ve Slatině směřuje trasa k místnímu židovskému hřbitovu. Dále stezka pokračuje k raně gotickému kostelu sv. Ondřeje v Bezděkově. Čtvrtou zastávkou je renesanční tvrz v obci Hradiště a cílovou stanicí je obec Kasejovice. V Kasejovicích je kromě židovského hřbitova a pozůstatků židovského ghetta také synagoga, která ukrývá Muzeum Václava Mentbergera.

www.obec-slatina.eu/turistika/turisticke-stezky

Pěší stezky

Červený okruh (cca 10 km)

Horažďovice – Svatá Anna – Boubín – Prácheň – Horažďovice

Výchozím místem je turistický rozcestník na okraji parku na náměstí. Dle značek – červených „psaníček“ – k mostu pro pěší přes řeku Otavu a za mostem vlevo. Po cca 300 metrech se červené psaníčko odpojuje od červené pásové značky a zahýbá před jatkami vlevo, podél plotu k rybníkům a řece Otavě. Po polní cestě vpravo kolem památníku bitvy Rudolfa Habsburského do kopce ke kapli u Svaté Anny a odtud okolo motokrosového areálu po silnici do Svatého Pole. Projdeme vesnicí a na konci po polní cestě vpravo dojdeme okolo rybníka Velký Šibeník do Boubína. Po pravé ruce máme při tom vrch Hůrka s nadmořskou výškou 506 m n. m. Projdeme vesnicí Boubín a odbočíme vlevo ze silnice. Jdeme při pravém okraji lesa, který pokrývá celý vrch Svitník a dojdeme na silnici pod Práchní. Po pár metrech po této silnici odbočíme vpravo a vyjdeme na Prácheň. Odtud pokračujeme po označené cestě do Horažďovic.

Zajímavá místa na trase:

Horažďovice: Počátek města je spjat s hradem Prácheň z 12. století. Jeho založení a pojmenování snad souvisí s knězem Gorazdem, nástupcem sv. Metoděje. Osada, ležící na zemské stezce z Prahy do Bavorska, byla povýšena na město králem Václavem II. v roce 1292. V tuto dobu byl majitelem místní tvrze rod Bavorů ze Strakonic. Za panování Půty Švihovského z Rýzemberka a Švihova byl vybudován klášter minoritů a městský vodovod, sloužící do roku 1932. Noví majitelé – Šternberkové – přispěli ke znovuvzkříšení města i přes rozsáhlé požáry, které ho postihly. Za jejich stoletého panování byl přestavěn kostel i zámek. V letech 1719 – 1834 se majitelé města poměrně rychle střídali. V roce 1834 bylo panství koupeno knížetem Rudolfem Kinským ze Vchynic a Tetova, který byl majitelem až do roku 1945. .
Zřícenina hradu Prácheň: Zřícenina rozsáhlého středověkého hradu leží v nadmořské výšce 504 m. Z hradu pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Gotický hrad byl založen okolo roku 1315 Bavorem ze Strakonic na místě původního dřevěného župního hradiště z 10. století. Do 12. století byla odtud spravována tzv. Prácheňská župa. Koncem 15. století získává hrad Půta Švihovský, který provedl rozsáhlé úpravy. V polovině 16. století hrad zpustl. V předhradí se dochovaly valy a příkopy na místě, kde hrad stával, a dále zbytky obvodových zdí s okrouhlou věží. Na přilehlém hřbitově je na místě raně gotického kostelíka sv. Klimenta novogoticky přestavěný a v letech 1938 – 1940 opravený kostel sv. Vojtěcha. Hradní zřícenina, kostelík i svahy k Otavě jsou Národní přírodní rezervací.
Kaple u sv. Anny: Je známa již ze smluv o dědictví Holarovské v době třicetileté války, kde je zmiňována studánka s kapličkou. V roce 1667 byla přestavěna nákladem obce a několika měšťanů. V polovině 18. století byly pod vrchem Slavníkem u Svatého Pole zřízeny lázně. Tryská zde ze země silný pramen s „léčivou vodou“, jejíž zásoba je pod zemí značná. Vrch nad pramenem se nazývá Slavní, podle dřívějších majitelů tohoto území.

Modrý okruh (cca 8 km)

Horažďovice – Malé Hydčice – Hliněný Újezd – Týnec – Nový dvůr – Horažďovice

Výchozí bod je na náměstí, kde je umístěn turistický rozcestník. Využijeme zeleného okruhu až do vesnice Malé Hydčice. Odtud se vydáme vpravo do Hliněného Újezda. Z této malebné vesnice pokračujeme opět vpravo do další malé vísky – Týnce. Z návsi v Týnci se vydáme vlevo pevnou cestou a asi po 500 metrech na horizontu u božích muk jdeme cestou vpravo. Zde je krásný rozhled na blízké okolí. Poté pokračujeme dál a po cestě mineme nejprve Břenský rybník a pak statek Nový Dvůr, který se už nachází na okraji Horažďovic. Jedná se o lehký terén v příjemném prostředí, který je vhodný pro každého.

Zajímavá místa na trase:

Horažďovice: Počátek města je spjat s hradem Prácheň ze 12. století. Jeho založení a pojmenování snad souvisí s knězem Gorazdem, nástupcem sv. Metoděje. Osada ležící na zemské stezce z Prahy do Bavorska byla povýšena na město králem Václavem II. v roce 1292. V tuto dobu byl majitelem místní tvrze rod Bavorů ze Strakonic. Za panování Půty Švihovského z Rýzemberka a Švihova byl vybudován klášter minoritů a městský vodovod, sloužící do roku 1932. Noví majitelé – Šternberkové – přispěli ke znovuvzkříšení města i přes rozsáhlé požáry, které ho postihly. Za jejich stoletého panování byl přestavěn kostel i zámek. V letech 1719 – 1834 se majitelé města poměrně rychle střídali. V roce 1834 bylo panství koupeno knížetem Rudolfem Kinským ze Vchynic a Tetova, který byl majitelem až do roku 1945.
Hliněný Újezd: Ves získala svůj přívlastek „hliněný“ podle několika cihelen, které zde byly. Hrnčířská hlína z obecní, panské i soukromé cihelny se vozila až do Sušice. Zdejší cihelny zanikly kolem roku 1900.
Malé Hydčice: Na kraji obce je památná lípa srdčitá, která je stará asi 250 let s obvodem kmene 447 cm a vysoká je 25 m.

Zelený okruh (cca 11 km)

Horažďovice – Ostrov – V. Hydčice – Prácheň – Horažďovice

Výchozí bod je turistický rozcestník na okraji parku na náměstí. Podle zelených psaníček se jde do zámku, poté vlevo přes mlýnskou stoku na Zářečí. Po sto metrech vpravo Panskou zahradou a opět přes mlýnský náhon na Ostrov – anglický park – a pravou cestou proti proudu vody na špičku ostrova k jezu. Dále podél dříve zlatonosné a perlorodé řeky Otavy po jejím levém břehu kolem chat do Malých Hydčic. Zde se projde hospodářskou usedlostí a poté vlevo přes potok po silnici opět na cestu, kolem rybníčka k mostu. Zde přejdeme a mezi staveními ve Velkých Hydčicích projdeme okolo hospody ke kapličce, kde se napojí okruh na zelenou turisticky značenou trasu, po ní po silnici asi 1 km k odbočce, vlevo a dále přes Prácheň pokračujeme stále po označené cestě do Horažďovic.

Zajímavá místa na trase:

Horažďovice: Počátek města je spjat s hradem Prácheň ze 12. století. Jeho založení a pojmenování snad souvisí s knězem Gorazdem, nástupcem sv. Metoděje. Osada ležící na zemské stezce z Prahy do Bavorska byla povýšena na město králem Václavem II. v roce 1292. V tuto dobu byl majitelem místní tvrze rod Bavorů ze Strakonic. Za panování Půty Švihovského z Rýzemberka a Švihova byl vybudován klášter minoritů a městský vodovod, sloužící do roku 1932. Noví majitelé – Šternberkové – přispěli ke znovuvzkříšení města i přes rozsáhlé požáry, které ho postihly. Za jejich stoletého panování byl přestavěn kostel i zámek. V letech 1719 – 1834 se majitelé města poměrně rychle střídali. V roce 1834 bylo panství koupeno knížetem Rudolfem Kinským ze Vchynic a Tetova, který byl majitelem až do roku 1945. Malé Hydčice: Na kraji obce je památná lípa srdčitá, která je stará asi 250 let s obvodem kmene 447 cm a vysoká je 25 m.
Velké Hydčice: Lidové barokní stavby z 1. poloviny 19. století - čp. 1, 4, 5. Na vrchu Radvanka je velkolom na vápenec, dopravovaný lanovkou do nedalekého kombinátu s moderní vápenkou.
Pučanka: Přírodní rezervace vyhlášená v roce 1948 čítá 25 ha jižně od obce Hejná. Od Velkých Hydčic cca 1,5 km po silnici, mimo značené okruhové trasy. V rezervaci se nachází zejména původní bukový porost, místy nahrazený druhotným smrkem a borovicí. Zajímavý je ovšem zejména bylinný porost teplomilné květeny na krystalickém vápenci (sasanka lesní, lilie zlatohlávek, zimostrázek alpský, vstavač...)
Zřícenina hradu Prácheň: Zřícenina rozsáhlého středověkého hradu leží v nadmořské výšce 504 m. Z hradu pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Gotický hrad byl založen okolo roku 1315 Bavorem ze Strakonic na místě původního dřevěného župního hradiště z 10. století. Do 12. století byla odtud spravována tzv. Prácheňská župa. Koncem 15. století získává hrad Půta Švihovský, který provedl rozsáhlé úpravy. V polovině 16. století hrad zpustl. V předhradí se dochovaly valy a příkopy na místě, kde hrad stával, a dále zbytky obvodových zdí s okrouhlou věží. Na přilehlém hřbitově je na místě raně gotického kostelíka sv. Klimenta novogoticky přestavěný a v letech 1938 – 1940 opravený kostel sv. Vojtěcha. Hradní zřícenina, kostelík i svahy k Otavě jsou Národní přírodní rezervací.

Žlutý okruh (cca 12 km)

Horažďovice – Střelské Hoštice – Horažďovice předměstí (nádraží) – Horažďovice

Výchozí místo je opět turistický rozcestník na náměstí, odkud se vydáme po červené turistické značce až do Střelských Hoštic. Dále pokračujeme po trase vyznačené žlutými psaníčky, která nás zavede až k Domince. Zde po pravé straně uvidíme les, kde můžeme shlédnout hroby padlých ruských vojáků. Stále jdeme po žluté turistické značce, která nás dovede až do Horažďovic předměstí – k nádraží ČD. Poslední 2 km je neznačená trasa po silnici zpět do Horažďovic. Jedná se o rovinatý okruh vhodný pro každého.

Zajímavá místa na trase:

Horažďovice: Počátek města je spjat s hradem Prácheň ze 12. století. Jeho založení a pojmenování snad souvisí s knězem Gorazdem, nástupcem sv. Metoděje. Osada ležící na zemské stezce z Prahy do Bavorska byla povýšena na město králem Václavem II. v roce 1292. V tuto dobu byl majitelem místní tvrze rod Bavorů ze Strakonic. Za panování Půty Švihovského z Rýzemberka a Švihova byl vybudován klášter minoritů a městský vodovod, sloužící do roku 1932. Noví majitelé – Šternberkové – přispěli ke znovuvzkříšení města i přes rozsáhlé požáry, které ho postihly. Za jejich stoletého panování byl přestavěn kostel i zámek. V letech 1719 – 1834 se majitelé města poměrně rychle střídali. V roce 1834 bylo panství koupeno knížetem Rudolfem Kinským ze Vchynic a Tetova, který byl majitelem až do roku 1945.
Střelské Hoštice: Připomínány jsou ve 13. století, z roku 1318 je zmínka o tvrzi a kostelu. Ve vsi se nachází zámek, klasicistní kostel sv. Martina z roku 1822 a velká barokní sýpka. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné. Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné. Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby. Zámek je původně renesanční stavbou z 2. pol. 16. století s barokními úpravami. V současné době je v přízemí jižního křídla otevřeno Muzeum řeky Otavy a voroplavby s galerií.
Dominka: V lese Dominka při silnici na Horažďovice se nachází pomník zasvěcený zastřeleným sovětským zajatcům.

Z hradu Rabí na hrad Džbán

Jedná se o značný nenáročný okruh, který je dlouhý 9,8 km. Výletní okruh začíná od hradu Rabí a směřuje do městečka Rabí. Z Rabí pokračuje po silnici do Budětic. Silnice je značená jako cyklo 2084. V Buděticích se odbočí na modrou turistickou značku, která vede na zříceninu hradu Džbán. Od zříceniny se vrací cesta na rozcestí Vlkonice, kde zahýbá na žlutou turistickou značku, která vede pod vrchem Šibeník zpět do Rabí.

Poutní stezky

Evropská poutní stezka VIA NOVA – nová cesta do 21. století

Od roku 2000 realizují partneři tří evropských zemí myšlenku na poutní cestu s několika hlavními tématy. Hlavními myšlenkami cesty jsou: vize a pevná vůle; odvaha a síla; internacionálně a „nadregionálně“; respekt a úcta k životu; nový duch a zotavení; otevřenost a pohostinnost; (znovu)nabytí zodpovědnosti a duševní rovnováhy; nalezení nových perspektiv, klidu a nadějí. Evropská poutní stezka VIA NOVA kopíruje myšlenku, že poutní stezky jsou dnes znovuobjevovány a opětovně prožívány. Dnes existující systém Via Nova nabízí v rozličných variantách 280 km cesty v oblasti Dolního Bavorska, Salzburských jezer, Horního Rakouska a Čech. Prodloužením stezky do Svaté Hory u Příbrami se mohou čeští poutníci vydávat na trasy doma i za hranice.

Poutnictví, staletá tradice pěšího putování k náboženským a duchovním místům, nabízí s poutní cestou Via Nova nový rozměr. Na rozdíl od jiných poutí nemá tato cesta až dosud vyhraněný cíl. Via Nova je záměrně koncipována poněkud „šířeji a moderněji“ bez nutnosti dojít k fyzickému cíli cesty. Upřednostněna je zde samotná podstata putování spojující Via Novu s mnoha jinými poutními cestami – „Už sama cesta je cíl“. Jde o chůzi samotnou a činnost jako takovou, o rozvoj náboženského i spirituálního hlediska, hledání sama sebe a poznání odpovědnosti lidského bytí. Na cestu je možné se vydat s proškoleným průvodcem, který podává praktický a duchovní návod na putování. Tito průvodci provádějí skupiny a vytvářejí program pro jedno- nebo vícedenní putování ve smyslu VIA NOVA s určitým tématem a na konkrétním vybraném úseku cesty. Trasa nabízí nespočet možných variant putování. Pouť může začít od nejjižnějšího bodu v osadě Strobl v Rakousku a pokračovat přes Německé Bavorsko až do nejseverněji položeného místa trasy v Příbrami.

www.poutnicesta-vianova.cz/
www.pilgerweg-vianova.eu - stránky v němčině

Vintířova stezka

Vintířova stezka patřila vždy ke spojnicím mezi českou a německou stranou Šumavy. O její založení či obnovení se zasloužil poustevník Vintíř (Gunther), kterého tradice charakterizuje jako misionáře, diplomata, mírotvorce a stavitele cest a mostů mezi národy. Vintířova stezka vede z bavorského kláštera v Niederalteichu přes místa Vintířova působení na Šumavě – Rinchnach a Dobrou Vodou – až do Prahy, do Břevnovského kláštera, kde je hrob tohoto známého šumavského světce. Od Blatné se stezka napojuje na cestu Via Nova a dále z Rožmitálu pod Třemšínem do Prahy bude součástí jižní větve Svatojakubské cesty. Toto dění je zaznamenáno v mnoha historických písemnostech, ale i v řadě legend a pověstí. Kromě významných německých a českých zastávek jako jsou Niederalteich, Lalling, Rinchnach, Prášily, Dobrá Voda, Hartmanice, Annín, Sušice prochází stezka také několika místy na Prácheňsku. Nejznámější jsou Žichovice, Horažďovice, zřícenina hradu Prácheň a Chanovice.

Žichovice jsou přirozeným centrem části Pootaví. Jsou křižovatkou několika cest a snadno dostupné vlakem. Zámek Žichovice je postavený ve stylu zaalpské renesance s tvz. bílým sálem, kaplí sv. Františka a několika dalšími původními cennými stavebními prvky interiéru. Z nedalekého hradu Rabí sem byla přinesena kamenná gotická plastika Piety. Velké bohatství vždy znamenala řeka Otava. Vedle rýžování zlata, po němž zůstaly dodnes zachovány přísně chráněné sejpy, řeku proslavily perlorodky, výskyt lososů a voroplavba. Obec velkým nákladem upravila barokní sýpku starého poplužního panského dvora.

Horažďovice jsou malebným městem na břehu řeky Otavy. Ve městě je zámek s přilehlými parky a dobře zachovalé středověké jádro s množstvím památek. Je to jedna z oblíbených turistických zastávek na řece Otavě. Ke vstupu na náměstí lze použít Červenou bránu, která je druhou nejstarší dochovanou branou v Čechách. Na náměstí je děkanský kostel sv. Petra a Pavla. Dominantou v oblasti rekreace je komplex krytého Aquaparku. V blízkosti je Panská zahrada a anglický park “Ostrov” se vzácnými druhy stromů a rostlin.

Hrad Prácheň patří k nejstarším u nás a dal vlastně jméno velkému území, historicky nazývanému Prácheňsko. V 19. století byla do severní strany hradní zříceniny vestavěna poustevnická jeskyně. Podle starých legend kostelík, stojící nedaleko hradu a tvořící s ním v minulosti sepětí tzv. kostelce, měl vysvětit jako jeden z prvních křesťanských kostelů v Čechách moravský biskup Metoděj. Z Práchně je krásný výhled na široký pás Horažďovicka a samotné Horažďovice.

Dominantou Chanovic je opravený pozdně barokní zámek, který dnes slouží jako škola. Dříve zde stávala tvrz, tvořící celek se sousedním kostelem Povýšení sv. Kříže. Péčí obecního úřadu vznikla dvě menší muzea. Expozice “Řemeslo má zlaté dno” se věnuje tradičním řemeslům regionu a je umístěna stylově ve sklepení zámku. Expozice “Kdo si hraje, nezlobí” soustřeďuje hračky, hry, loutky a celou hernu. Muzea se nacházejí v bývalých hospodářských budovách zámku. V Chanovicích vznikl také skanzen šumavských staveb, který je volně přístupný. Selské baroko zde představuje čtyřboká kaple.